Úvod

Lymfatické uzliny byly zřejmě prvním orgánem vyšetřovaným tenkojehlovou aspirační cytologií (fine-needle cytology - FNC) a posledním, jehož FNC diagnostiku klinici akceptovali jako užitečnou. Byla zdůrazňována rizika implantačních metastáz, falešných negativit, nemožnosti rozpoznat reaktivní hyperplazii od lymfomu a z toho plynoucí limitace nebo přímo zbytečnost FNC.  Nicméně jde o techniku rychlou, levnou a užitečnou, a proto se jí dožadují praktici i specialisté a chirurgové jako prvního kroku v diagnostice uzlin. Navíc se rozvinuly na FNC materiálu i specializované techniky, jako imunocytochemie, průtoková cytometrie, fluorescenční in situ hybridizace a molekulární techniky. To zvýšilo výpovědní hodnotu uzlinové FNC a učinilo z ní definitivní diagnostickou metodu lymfadenopatií. Existují objemné knihy a hodnotné články popisující přínosy a limity této metody. Pro praxi na tomto poli cytopatologie je však potřeba i něco odvahy.

Vstupní doporučení

• provádějte FNC uzlin sami: zhodnocení klinického obrazu, správná FNC, zacházení se vzorkem, kvalitní nátěry a jejich okamžité hodnocení jsou důležité pro správnou diagnózu.
• Nedůvěřujte nátěrům připraveným někým jiným a nevyhodnocujte suboptimální nátěry.
• Zvažujte vstupní klinická, serologická a zobrazovací data, ale udržujte si široký diferenciálně diagnostický pohled. Mikroskop dokáže vyvrátit jakoukoli rozumně vyhlížející diagnostickou hypotézu.
• Používejte pomocné techniky na základě cytologických rysů a klinických údajů
• Nezdržujte klinikovi základní informaci – benigní – maligní - kvůli vyhodnocení speciálních technik a literatury.
• Pište nález (pokud možno) v logickém sledu:

1. anatomická identifikace cíle - FNC uzliny
2. diagnostická kategorie: negativní, pozitivní, suspektní, neadekvátní
3. stručný a výstižný cytologický popis
4. diagnostický závěr s uvedením: co může být stanoveno s jistotou, co pouze předpokládáno, co nelze tvrdit, nebo vyloučit.