Metody detekce lidských papilomavirů  
      V průběhu  let byla vyvinuta řada metod pro detekci papilomavirové infekce. Liší se  sensitivitou I schopností rozpoznat jednotlivé typy HPV. Některé jsou proto  vhodné pro rutinní klinickou praxi (např. kolposkopie, cytologie) zatímco jiné (např.  Imunocytochemické a histochemické metody, DNA hybridizace) se uplatňují ve  screeningu a výzkumu.
      Jednotlivé metody a jejich limity  jsou popsány dále:      
      
        
          
            
              Metody detekce  lidské papilomavirové infekce 
                
                  - Vyšetření kůže nebo jiné tkáně  prostým okem
 
                  - Lupové zvětšení sliznice  genitálního traktu pomocí kolposkopie 
 
                  - Morfologické vyšetření histologických  řezů nebo cervikálních nátěrů 
 
                  - Imunocytochemické průkazy v  histologických a cytologických vzorcích
 
                  - Elektronová mikroskopie  verukózních lézí 
 
                  - DNA hybridizace s užitím PCR  nebo Hybrid Capture 2 
 
                                                    | 
              
          
        
     
      Lidské papilomaviry  vyvolávají typicky benigní verukózní léze dlaždicového epitelu rozpoznatelné  pouhým okem. Obvykle se vyskytují na kůži (nejvíce na rukou) a zevním genitálu.  Jsou vysoce infekční, zpravidla však spontánně regredují. 
      Kolposkopie  dovoluje detekci subklinických infekcí obvykle prostým okem neviditelných. Po aplikaci  kyseliny octové se čípek zabarví bělavě a léze jsou viditelné. Pokud nejsou  yvvinuty kondylomy, nelze je spolehlivě rozlišit od CIN. 
      Histologické  vzorky vykazují přítomnost koilocytů, monocelulární keratinizaci, parakeratózu,  akantózu a vícejaderných buněk.
      Tyto  změny se odrážejí i v cytologických stěrech. Nicméně kolposkopie, histologie,  cytologie, ani imunologické průkazy nedovolují typizaci HPV nebo detekci virové  integrace a neodhalí latentní infekci.
Elektronová  mikroskopie může být použita k průkazu papilomavirových partikulí v seškrabech  z povrchových bradavic, metoda je však užívána zřídka, protože kompletní virové  částice jsou zřídkavé. Uspokojivá kultivační metoda nebyla vyvinuta. 
DNA analýza se stala metodou volby vzhledem k limitům ostatních diagnostických  metod. Nejspolehlivější testy HPV se opírají o detekci virové DNA. Protože  všechny HPV typy jsou blízce příbuzné, testy jsou vyvinuty kdetekci cílových  struktur rozlišujících jednotlivé typy HPV. Hybrid capture poskytuje virový  profil různých HPV typů, které mohou být dále identifikovány pomocí  polymerázové řetězové reakce (PCR). Metody založené na PCR používají výběr  shodných primerů k identifikaci specifickýh typů HPV. Hybrid Capture 2 (Digene Diagnostics, Gaithersburg, MD, USA) byl schválen American Food and Drug  Agency (FDA) jako doplněk k cytologickému screeningu žen nad 30 let. Je obecně  přijímáno, že jak PCR a HC2 spolehlivě detegují papilomaviry vysokého rizika i  další v klinických vzorcích.
 (For further  reading see  Denny  LA and Wright TC in  Best Practice and Research in Clinical  Obstetrics and  Gynaecology2005  vol 19,no4,pp501-505 Also available on line  at http://www.sciencedirect.com ).