Odběr vzorků

Vzorky mohou být odebrány tře mi způsoby:

1. Seškrábnutím ektocervixu modifikovanou spatulou (Ayreho spatula  nebo její varianta).To je nejčastější způsob odběru v Evropě pro získání materálu pro konvenční stěry.
2. Použitím endocervikálního kartáčku k odběru z endocervixu.
3. Použitím košťátku podobného kartáčku , který odebere exo- i endocervix. Tyto se používají k odběru pro konvenční stěr. Některé byly modifikovány pro přípravu vzorků z tekutého media - liquid based cytology ( dále LBC).

Pro správné provedení Pap testu je zásadní kontrola následujících kroků

1. Správné zavedení zrcadel do vaginy s vizualizací cervixu a zevního ústí.
2. Volba odběrového nástroje podle tvaru a velikosti cervixu a podle umístění skvamokolumnární junkce.
3. Ayreho spatula je vhodná pro odběr z cervixu ženy, která rodila; u postmenopauzální ženy může být vzhledem k umístění skvamokolumnární junkce v endocervikálním kanálu nutná kombinace spatuly s endocervikálním kartáčkem.
4. U nullipary je  do cervikálního ústí umístěn zašpičatělý konec spatuly; u  rodivší ženy se zejícím ústím zaoblený konec. Nástrojem otáčíme o 360 stupňů. Přitom jsou odebírány buňky transformační zóny, skvamokolumnární junkce a endocervikálního kanálu.
5. Materiál ze spatuly nebo kartáčku musí být okamžitě přenesen na předem jménem a datem narození  označené podložní sklo.  
6. Nátěr musí být fixován OKAMŽITĚ vhodným fixativem ( 95%alkohol) a předán do cytologické laboratoře v kontejneru spolu s odpovídající průvodkou k cytologickému vyšetření.
7. Vzorky odebrané pro LBC musí být zpracovány přísně v souladu s pokyny výrobce setu. Po odběru z cervixu se vrchol odběrového nástroje odlomí do transportního média v dodaném kontejneru a transportuje do laboratoře k dalšímu zpracování.
8. Podrobný popis odběru cervikálních buněk je popsán ve Školícím balíčku  3 (CYTOTRAIN PROGRAM: postupy při PAP testu

 

Odběr z hrdla pomocí endocervikálního kartáčku	Odběr z hrdla. Povšimněte si konce spatuly v cervikálním ústí.	Ayreho  a Aylesburyho spatula

 

Příprava cervikálního nátěru. Všimněte si nádobky s fixativem pro okamžitou fixaci, aby nedošlo k zaschnutí nátěru.	Spetrum odběrových nástrojů: Endocervikální kartáčky, dřevěné spatuly a košťátka.

Fixace nátěrů

Vhodná  fixace je základním krokem v přípravě cervikálního nátěru. Zajišťuje dobré obarvení buněk a  přípravu pro mikroskopickou analýzu; buńky jsou zachovány pro okamžité i pozdější revize. Fixace může být provedena úplným ponořením do některého z alkoholových fixativ popsaných níže na 15 -20 minut, poté lze nátěr vyjmout a dopravit do laboratoře k barvení. Fixaci lze provést rovněž sprayovým fixativem. Tvoří ho alkoholový základ  a tenká vrstva ochranného carbowaxu. Carbowax je pak nutno odstranit před barvením ponořením do alkoholu.

Uspokojivé fixativum musí splňovat několik požadavků.
1. mělo by rychle pronikat do buňky pro zachování morfologických detailů.
2. Svráštění buněk by mělo být minimální a stejnoměrné, aby nedošlo ke změně tvaru.
3. Mělo by umožnit průnik barev do buněčných kompartmentů.  
4. Musí umožnit adhezi buněk k podložnímu sklu.
5. Mělo by být baktericidní, netoxické a trvalé.

Následující fixativa jsou vhodná pro fixaci cervikálních nátěrů před barvením metodou dle Papanicolaoua.

• 95% etanol (pro optimální fixaci)
• 80% isopropanol
• 95% denaturovaný alkohol (90 dílů 95% etanolu, pět dílů absolutního metanolu a pět dílů absolutního isopropanolu)
• Alkohol s reagenciemi  (absolutní metanol, 80%isopropanol, 90% aceton)

Fixace musí být okamžitá. Nátěr nesmí před fixací zaschnout.