Sputum
Sputum sestává ze směsi buněčných a nebuněčných složek čištěných mukociliárním aparátem. Lze ho snadno získat bez dyskomfortu pacienta; jeho užití však klesá s rozvojem bronchoskopie a tenkojehlové aspirace.
Sensitivita cytologie sputa v diagnóze malignity narůstá s počtem vzorků (od 40% při jednotlivém do 90% při pěti vzorcích). Vícečetné vzorky jsou odebírány po několik dnů. Je třeba je odebírat časně ráno z hlubokého odkašlání. Expektoraci lze navodit inhalací nebulizovaného fyziologického roztoku.
Specificita je vysoká, ale negativní výsledek není zárukou absence malignity. Sensitivita cytologie sputa závisí rovněž na lokalizaci tumoru: 75% centrálních, ale pouze 45% periferních karcinomů je zjištěno. Ćím periferněji je tumor uložen, tím méně diagnostických buněk se objeví ve sputu a tím obtížněji se získají diagnostické buňky bronchoscopicky. Nicméně bronchiální cytologie je obecně oproti cytologii sputa úspěšnější v diagnostice periferních lézí. Vzorek sputa po bronchoskopii může mít nejvyšší výtěžnost a být jediným pozitivním, poté , kdy předchozí sputum, bronchiální výplach a kartáčkový stěr byly shodně negativní.
Adekvátnost vzorku určuje přítomnost několika alveolárních makrofágů. Vzorky s výlučnou přítomností dlaždicových buněk horních dýchacích cest jsou nedostatečné.
V technice “odeber a natři” je čerstvé sputum vyšetřeno na přítomnost tkáňových mikročástek a krve. Z těchto úseků jsou zhotoveny nátěry fixovány v 95% etanolu. Když není okamžité zpracování možné, pacient ho předfixuje expectorací do roztoku 70% etanolu. Modifikací tohoto postupu je Saccomannova metoda: sputum je odebráno do 50% etanolu a 2% carbowaxu (polyetylénglykolu) a vzorek je homogenizován v míchadle a koncentrován centrifugací. Postup je třeba provádět biologicky bezpečně a předejít infekci aerosolizací. Nátěry se získávají z koncentrovaného buněčného materiálu.
Sputum lze též zpracovat metodou tenké vrstvy nebo zalít do parafinu pro cytoblok.
