Děloha
Děloha je hruškovitý orgán mezi močovým měchýřem a konečníkem. U netěhotné ženy má výšku cca 7 cm a je poněkud nakloněna dopředu. Horní část nad odstupy vejcovodů se nazývá fundus, velká centrální část je tělo děložní. Zúžená dolní část je děložní hrdlo, které ústí do pochvy. Fundus a tělo mají silnou svalovou stěnu (myometrium) , které se zesilují v těhotenství a specializovanou výstelku (endometrium), která podporuje vyvíjející se plod.
Slizniční výstelka děložní dutiny (endometrium) sestává z pseudostratifikovaného epitelu a stromatu s hojnými tubulárními žlázkami. Pod vlivemm estrogenu a progesteronu secernovanými ovariálními folikuly endometrium prodělává cyklické změny, které připravují dělohu pro přijetí oplodněného vajíčka. Úspěšná nidace nastává pouze za předpokladu, že endometrium zásobuje vajíčko dostatečným množstvím výživných látek.
Cyklické změny endometria probíhají v dvou fázích: proliferační a sekreční.
|
Souhrn menstruačního cyklu: A. Cyklus vajíčka; zrání folikulu a vývoj žlutého tělíska. B. Cyklus adenohypofýzy; hladiny LH a FSH. C. Endometrální cyklus; menstruační, proliferační a sekreční fáze. D. Ovariální hormonální cyklus hladin estrogenu a progesteronu. (Ross and Wilson: Anatomy and Physiology in health and illness; obr. 19.10) |
Proliferační fáze: proliferační fáze je zahájena a udržována až do ovulace rostoucími hladinami estrogenů ze zrajícího ovariálního folikulu. Charakterizuje ji proliferace endometriálního stromatu, které ztlušťuje a zvyšuje se vaskularizace. Jednoduché tubulární žlázky proliferují a počínají secernovat hlen. (VLOŽTE HISTOLOGICKÝ OBRÁZEK PROLIFERAČNÍHO ENDOMETRIA)
Sekreční fáze: je charakterizována narůstajícím vinutím žlázek pod vlivem progesteronu secernovaného žlutým tělískem. Źlázky produkují hojný hlen bohatý glykogenem; je zdrojem živin pro oplodněné vajíčko.
Menstruace: v nepřítomnosti oplodněného vajíčka žluté tělísko degeneruje a ustává sekrece estrogenu a progesteronu. Sevření spirálních arterií endometria vyvolá ischémii a kolaps endometriálních žlázek a nastupuje menstruace. Třetí až čtvrtý den menstruace je většina endometrální výstelky odloučena a začíná opět proliferace bazální vrstvy
Těhotná děloha
Vajíčko uvolněné z vaječníku je při ovulaci zachyceno nálevkovitým ústím vejcovodu. V tomto místě zpravidla dochází k oplození a oplozené vajíčko putuje vejcovodem do děložní dutiny. Přibližně sedmý den po oplození dochází k zahnízdění do děložní sliznice. Pokud je úspěšné, zvětší se žluté tělísko a pokračuje v sekreci estrogenu a progesteronu, takže glykogenem bohaté sekretorické endometrium nezaniká. Implantace zpravidla je ukončena do 12. dne. Vlivem progesteronu se stromální buňky endometria mění na deciduální a stávají se převažujícím typem.
Stromální buňky jsou velké s nápadným bledým okrouhlým jádrem a objemnou cytoplasmou. Nakonec decidua basalis (deciduální vrstva bezprostředně pod místem nidace), choriové klky plodu a intervilózní prostory splývají a tvoří placentu.
Děloha po přechodu
Po menopauze ustává cyklická produkce estrogenu a progesteronu ve vaječníku a celý vnitřní genitál atrofuje. Endometrium je tenké a sestává z chudého stromatu s řídkými inaktivními žlázkami.
Děložní hrdlo
(Podrobnější přehled anatomie, fyziologie a histologie hrdla bude podána v následujím oddíle.)
Cervix je úzký dolní segment dělohy, který vyčnívá do děložní klenby. Je to fibromuskulární orgán pokrytý sliznicí délky 3 cm a průměru 2.5cm. U dospělé ženy je zahnut dolů a dozadu. U nerodivší ženy je soudkovitý, tvar se však mění v graviditě a po přechodu. Hrdlo souvisí s děložním tělem a pochvou. Polovina délky hrdla vyčnívá do pochvy – portio vaginalis. Tato část je kryta dlaždicovým epitelem, který souvisí s poševním. Hrdlem prochází děložní kanál vystlaný žlázovým epitelem.