Morfologické rozdíly mezi normálními a nádorovými  epiteliemi

Schopnost rozeznat nádorové buňky od normálních  epiteliálních buněk pomocí světelné mikroskopie je zásadní pro přesnou cytologickou diagnózu. Hlavní morfologické znaky, které odlišují benigní buňky od maligních jsou shrnuty v následující tabulce.

 

	Benigní buňky	Karcinomové buňky
Velikost buněk a tvar	Ve fyziologických mezích odrážejících normální buněčné dělení a maturaci epitelu	Variace velikosti a tvaru odrážející abnormální buněčné dělení a maturaci.
Velikost jádra	Ve fyziologických mezích odrážejících normální dělení a maturaci	Významná variace jaderné velikosti (anizonukleóza) odrážející abnormální buněčné dělení a maturaci
Nuclear shape	Obvykle okrouhlé, oválné nebo ledvinité	Abnormální tvar
Struktura chromatinu v interfázickém jádře	Jemně  granulární  chromatin pravidelně  distribuovaný v jádře	Hrubě granulární chromatin nepravidelně  distribuovaný v jádře
Obsah chromatinu v interfázickém jádře	Normální množství chromatinu pro diploidní buňky rovnoměrně distribuované ve všech buňkách..	Chromatin často zmnožen a množství a distribuce jsou v jednotlivých jádrech variabilní v důsledku  abnormálního buněčného dělení.
Hyperchromázie	Zřídka, pokud je přítomna, odráží regeneratorní změny	Obvyklá, odráží zmnožený chromatin a rychlý buněčný obrat nebo obojí zároveň
Vícejadernost	Běžně se nevyskytuje, pokud ano, jsou jádra stejné velikosti.	Není vzácná. Jádra různé velikosti a tvaru.
Nukleoly	Malé, pravidelné, nepočetné.	Velké, nepravidelné, variabilního tvaru.
Cohesiveness	Well formed cell junctions	Loss of cohesiveness
Mitoses	Occasionally  seen  in basal layer of epithelium	Abnormal mitoses frequently found throughout  epithelium

• Rozdíly popsané ve výše uvedené tabulce  odrážejí abnormální způsob růstu nádorových buněk, které mají schopnost vymanit se z kontroly buněčného dělení a zrání, které určují strukturu  normálního epitelu.
• Karcinomové buňky získávají schopnost se dělit  – vlastnost omezenou normálně pouze na bazální vrstvy (germinální vrstvy)  epitelu. Následkem toho nádorové buňky přerostou  a nahradí normální  epitelové buňky, aby vytvořily nádor. Současné studie prokázaly, že nádory často tvoří  vlastní krevní zásobení -  proces se nazývá nádorová angiogeneze. Jestliže však růst nádoru překročí možnosti krevního zásobení, dojde k nekróze, ulceraci a infekci.
• Rychlý růst nádoru často doprovází poruchy mitotického dělení buněk. To vede k nerovnoměrné distribuci chromatinu dceřiných nádorových buněk, který se projeví morfologicky variacemi velikosti, tvaru a struktury chromatinu viditelnými v cytologických stěrech z cervixu  i histologických řezech
• Karcinomové buňky  ztrácejí kohezi obvyklou pro normální buňky; to jim umožňuje migrovat a invadovat.  V důsledku ztráty koheze jsou nádorové buňky odlučovány pohotověji než buňky zdravé. To je podkladem citlivosti  exfoliativní cytologie jako metody  detekce nádorových a přednádorových lézí v cervikálních stěrech.

Vztahy mezi prekancerózami  (CIN) a invazivním dlaždicovým karcinomem cervixu

• Současný koncept skvamózního (dlaždicového)  karcinomu cervixu je, že invazivnímu skvamóznímu karcinomu cervixu  předcházejí přednádorové (prekancerózní) změny dlaždicového epitelu  transformační zóny. Tyto přednádorové změny se nyní sumárně nazývají  “Cervikální Intraepiteliální Neoplazie (CIN)”. CIN  mohou být na cervixu přítomny mnoho let před rozvojem invazivní léze
• Přednádorové změny spojené s  Cervikální Intraepiteliálními Neoplaziemi zahrnují souvislé spektrum morfologických změn od mírných odchylek po výraznou epiteliální dysplazii.
• Morfologické změny nádorových buněk popsané ve výše uvedené tabulce jsou přítomny i v přednádorových buňkách CIN.  Morfologické rozlišení normálního, prekancerózního a  rakovinného  epitelu je základem Pap testu .

Histologicky rozlišujeme tři stupně změn - CIN1 (mírná  dysplázie),   CIN2 (střední dysplázie) a  CIN3 (těžká dysplázie /carcinoma in situ).